|
První úřední záznam o Mozartově domě, nazývaném též „Dům tanečního mistra“, pochází z roku 1617. Až do roku 1685 se de facto jednalo o dva samostatné domy, z nichž byl posléze vytvořen jeden jediný objekt. V roce 1711 byl vystaven dekret, jímž se povoluje pořádát v domě taneční hodiny pro šlechtičny a šlechtice.
V roce 1773 se sem do domu číslo 8 na Hannibalově náměstí (dnes Makartově náměstí) přestěhovala celá Mozartova rodina.
Prostorný a vzdušný byt byl ideální pro častá setkání s přáteli a hudební dýchánky. K pravidelným hostům patřil například i herec, divadelní ředitel a autor libreta ke „Kouzelné flétně“, Emanuel Schikaneder (1751-1812).
Wolfgang Amadeus zde žil do roku 1780. Napsal v tomto domě celou řadu symfonií, divertiment, serenád, klavírních a houslových koncertů, jeden koncert pro fagot a dále pak árie, mše a další díla spirituálního charakteru. Zkomponoval zde "Re pastore" KV 208 a začal komponovat "La Finta giardiniera" KV 196 a "Idomeneo" KV 366.
Mozartova sestra Nannerl zde žila až do svého sňatku v roce 1784 a otec Leopold až do své smrti v roce 1787.
16. října 1944 byl dům zasažen bombou svrženou na město při jednom z náletů spojenců a následkem toho byl ze dvou třetin zničen. Tehdejší majitel prodal zničenou část domu italské pojišťovně Generali, která zde nechala postavit kanceláře. V roce 1989 se podařilo mezinárodní nadaci Mozarteu získat tento vzácný objekt. Ale již v roce 1955 dostala tato nadace do správy nepoškozenou část domu se známým “sálem tanečního mistra”, který se postupně proměnil v dnešní muzeum. 2. května 1994 byla celá část domu, v níž byly umístěny kanceláře pojišťovny, stržena a hned 4. května byla započata stavba, resp. rekonstrukce domu podle původních plánů.
|
